Galerie disponuje unikátním souborem pěti rodinných podobizen Václava Špály (1885–1946), z nichž na třech je zachycena jeho manželka a na dalších dvou syn Jan, budoucí malíř. Až na jednu se do sbírek dostaly postupnými nákupy přímo od rodiny v letech 1965 až 1974.1 Je to logické: obrazy tohoto druhu nebyly určeny na prodej a dlouhá léta visely na zdech Špálova domu, vily ve Střešovicích navržené Otakarem Novotným, kde po jeho smrti žily i jeho děti. Nejstarší z nich, formálně ještě blízký Špálovu ranému expresionismu, je portrét budoucí ženy Jany Rychlíkové alias Žandy. Pocházela z dobře situované pražské rodiny a se Špálou se seznámila v roce 1910 díky jeho sestře Řině, s níž tehdy studovala na univerzitě biologii a matematiku. Už to ukazuje, že šlo o vzdělanou a energickou dívku. Přestože byl Špála komerčně velmi úspěšným malířem, i ona měla vlastní živnost, což tehdy vůbec nebylo obvyklé – provozovala vývařovnu, která prý významně přispívala do rodinného rozpočtu.2
1 K tomu více viz Václav Špála ve sbírkách GAVU Cheb, katalog výstavy, text Marcel Fišer, Galerie výtvarného umění v Chebu, 28. 4.–6. 9. 2015.
2 MUSILOVÁ, Helena: Mezi avantgardou a živobytím. Pokus o kulturně-ekonomickou analýzu Špálovy tvorby. In: Václav Špála. Mezi avantgardou a živobytím. NG Praha 2005, s. 50.
