V letech 1966 a 1967 pracoval Vladimír Boudník (1924–1968) na rozsáhlém cyklu Variace na Rorschachovy testy.1 V podstatě jde také o strukturální grafiku, ovšem se symetricky zdvojeným motivem. Umožňovala to matrice v podobě ohebné papírové lepenky, které se říkalo „prešpán“, na jejíž jednu polovinu opět nanesl laky s příměsemi, poté ji přehnul a otiskl na protější stranu.
Rorschachův test je dodnes jednou z nejoblíbenějších metod používaných psychiatry k analýze osobnosti. Jedná se o test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty symetrické podle střední osy. Cyklus souvisí s Boudníkovým vztahem k psychiatrii, který měl ambivalentní podobu. Již od 50. let se snažil konzultovat svou metodu rozvíjení imaginace při pozorování abstraktních tvarů s psychiatry, kterým psal obsáhlé dopisy. Když se pak dostal do přímého kontaktu s jedním z nich při soudním procesu, kterým se završil jeho nedobrovolný rozvod, cítil se posudkem poškozen a psychiatrií zrazen. V dalším navazujícím soudním sporu pro verbální napadnutí soudkyně na něj psychiatrický posudek zpracoval MUDr. Stanislav Drvota, který už Boudníkovu osobnost posoudil citlivěji. Boudník s ním pak udržoval kontakty až do konce svého života a dokonce pro něj krátce vedl v letech 1966 až 67 kroužek arteterapie; tehdy si také uvědomil výtvarný potenciál Rorschachových testů. I pro Drvotu mělo setkání velký význam a jeho jméno se pak stalo jistým pojmem v českém umění 60. let. Analýzou tvůrčího subjektu z psychologického hlediska se totiž zabýval v dalších letech podrobněji a své výsledky shrnul do knihy Osobnost a tvorba.
1 Rorschachův test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty symetrické podle střední osy, je dodnes jednou z oblíbených metod používaných psychiatry k analýze osobnosti.
