V roce 1994 se Stanislav Diviš (1953) zúčastnil výtvarného sympozia v Aši. Kurátor Marek Pokorný na něj pozval čtyři výrazné umělce tehdejší scény – vedle Diviše i Antonína Střížka, Vladimíra Skrepla a Václava Stratila. Až po sympoziu, při instalaci výstavy v ašském muzeu, Diviš narazil na historické vzorníky z jedné zdejší textilky, které byly právě v té době v souvislosti s její privatizací zachráněny převodem do sbírek muzea. Jde o několik stovek fasciklů nejrůznějších formátů, na jejichž papírové stránky byly vlepovány odstřižky látek. Pro Diviše se staly podnětem k rozsáhlému souboru obrazů, vytvořenému ve dvou vlnách v roce 1995 a pak 2008, a příležitostně se k tomuto tématu vrací dodnes. Čistě formální abstraktní kompozice založené na vztahu barevných ploch mají ještě druhou významovou vrstvu, jak to naznačuje i název. Odkazují k bohaté průmyslové historii města, která byla zdrojem jeho prosperity a identity a v důsledku dějinných událostí 20. století nenávratně zmizela - nejdříve s odsunem Němců, definitivně pak v 90. letech se zánikem zdejšího textilního průmyslu, který neunesl sílící konkurenci levného dovozu z Asie.1
1 Tomuto cyklu byla věnována výstava Stanislav Diviš, Zbytky (1995/ 2008) v GAVU Cheb, 22. 1. 2015–22. 3. 2015, kurátor Marek Pokorný, katalog dostupný online.
