(Bez obrázku)

Vladimír Boudník

V továrně (Horizontály a vertikály, Stopy materiálu)

1959 (matrice), 1965 (tisk)

Médium

aktivní grafika

Rozměry

148×247 mm (342×435 mm)

Inventární číslo

G 198

Značeno

dole uprostřed: Vladimír Boudník 1959–65, vzadu: V továrně (16) (nikoli autorovou rukou) a „17 Horizontály a vertikály III“
Tato aktivní grafika Vladimíra Boudníka (1924–1968) je ve sbírce GAVU Cheb uložena pod názvem V továrně podle přípisu na zadní straně, který však – na rozdíl od druhého přípisu „17 Horizontály a vertikály III“ – není autorovou rukou. V jiných sbírkách se vedle druhého z názvů objevuje ještě titul Stopy materiálu nebo pouze obecné pojmenování Aktivní grafika.1 Na přední straně je signatura s datací „1959–1965“, odkazující k rokům vzniku matrice a tisku. (Na jiných tiscích ze stejné matrice však najdeme i vročení 1960 a mění se i orientace listu, kterou určuje právě umístění signatury.) A konečně zde oproti běžné grafické praxi není vůbec uvedena edice. Z tohoto výčtu je patrné, že Boudník zacházel s tradičními atributy grafických listů velmi volně.
Matrici vytvořil roku 1959, kdy v této technice pracoval již několik let a plně ji ovládl. Od prvních kompozic působících poněkud neuspořádaným dojmem dospěl k vyzrálému projevu, kdy jednotlivé prvky distribuoval v ploše dynamickým, zároveň však i harmonickým způsobem. V závěru 50. let také začal více pracovat s barvou, která později ve strukturální grafice nabyla až malířských kvalit. To se následně projevilo i v nových tiscích ze starších „aktivních“ matric, jak to pozorovat i v tomto případě.
Aktivní grafika byla prvním a největším Boudníkovým objevem. První doložený list pochází z října 1955. Předtím používal techniku suché jehly a jako matrice různé zbytky plechů. Nacházel je v továrně, kde tehdy pracoval, vysočanské „Aerovce“. Na nich se při tisku objevovaly stopy opotřebení nebo otisky nástrojů. Brzy zjistil, že samy o sobě mají svou estetickou kvalitu, a že jsou dokonce zajímavější než samotný figurální motiv. „Chopil se tedy tohoto principu záměrně a začal matrice zpracovávat kladivem, sekal do nich různými nástroji, vtlačoval lisem kusy odpadních materiálů (…), vrážel do nich kousky pilníků a pil, některé matrice perforoval, propaloval je auto - genem či jím naopak dělal na desku návarky (…), ostříhal nepravidelně okraje matric na nekonvenční formáty, prostě dělal, co ho napadlo a co mu průmyslové prostředí poskytlo. “2 V roce 1959 poprvé matrici aktivní grafiky doplnil brusným prachem fixovaný nitrolakem. Tento princip pak rozvinul přidáváním dalších materiálů, takže vznikla zcela nová technika – strukturální grafika. V následujících letech se oběma postupům věnoval souběžně, někdy je kombinoval a vedle toho prováděl i nové tisky aktivní grafiky ze starších matric.
Aktivní grafika je založena na dvou základních principech. Tím primárním je tisk z hloubky, kdy se tiskne barva vetřená do prohlubní, které předtím vytvořil výše popsaným způsobem. Otiskem vznikne „pozitivní“ lineární kresba, jejíž součástí byl v našem případě také obrys matrice.3 Druhým principem je tisk z výšky, nebo přesněji z plochy matrice, kdy je výstupem tisku plocha s „negativní“ neotištěnou kresbou vyhloubených částí a také se světlými místy tam, kde barvu na matrici nenanesl nebo kde plech nebyl zcela rovný.4 Boudník však většinou pracoval s kombinací obou postupů, tj. se soutiskem dvou barev. A v pozdních tiscích, jako je tento, už s barvou pracuje podobně jako u strukturální grafiky. Plocha je již provedena sytou barvou, nejčastěji modrou nebo černou, kresba naopak ostrými tóny rezavě oranžové nebo cihlově červené. K tomu většinou ještě nechává vyznít světlou barvu podkladu, kontrastní k oběma předchozím, čímž vzniká bohatá vizuální struktura.

1 Různým otiskům této matrice a kompletní analýze tohoto motivu byla věnována malá výstava v GAVU Cheb s katalogem, kterou připravil Marcel Fišer. Vladimír Boudník, Aktivní grafika (Horizontály a vertikály, Stopy materiálu), 1959–1966, GAVU Cheb, Opus magnum, 11. 4.–23. 6. 2019. Dostupné online: http://www.gavu.cz/data/840-boudnik2019_katalog.pdf
2 MERHAUT, Vladislav: Grafik Vladimír Boudník. Praha 2009, s. 144.
3 Na soutiscích je to patrné zejména při okrajích těch listů, kde používal kontrastní, například oranžovou či červenou barvu.
4 Strukturální grafika pak byla založena na reliéfních přídavcích, navařených nebo fixovaných nitrolakem, takže zde už šlo opravdu o tisk z výšky.