O 375 crop
O 375 frame

Jakub Schikaneder

Údolí řeky

1910-20

Médium

olej na plátně

Rozměry

85 × 122 cm

Inventární číslo

O 375

Akvizice

v roce 1973 zakoupeno ze soukromé sbírky

Značeno

vpravo dole: Schikaneder

Staropražská zákoutí, nejznámější část díla Jakuba Schikanedera (1855-1924), bývají převážně zasazena do zimních nocí, které prozařují osvětlená okna a pouliční lucerny. Někdy po roce 1910 je vystřídaly scenerie situované do podzimních večerů, v nichž je světlo bledého slunce rovnoměrně rozptýleno v mlžné, do růžova zabarvené atmosféře. Romantický přízvuk zašlých časů v nich nahradil nadosobní klid a scelující harmonie. Do tohoto období spadá série obrazů, na nichž se opakuje motiv řeky s lodí a přilehlého nábřeží s několika postavami. Souborný katalog Schikanederova díla jich uvádí šest.1 Dva z nich variují stejné konkrétní místo: nábřeží Vltavy u Šítkovské vodárenské věže s parníkem Pražské paroplavební společnosti a se zajímavým detailem železného kruhu zapuštěného do nábřeží. Podobné motivy, tedy bílý kotouč slunce, parník téhož typu a kruh v nábřežní komunikaci, najdeme i na chebském obraze Údolí řeky. Kruh souvisí se zřízením potahové lodní stezky, tzv. navigace, na pravém břehu Vltavy po roce 1905. Poté co byla Vltava kanalizována, musely vory čekat na proplutí propustmi. Na tzv. vyvazovacích místech byly proto zapuštěny těžké železné kruhy, které tu a tam vydržely dodnes.2
Obraz připomíná situaci pod Prahou, až na vysoký skalnatý útes nad řekou opět ozářený zapadajícím sluncem, který se samozřejmě nikde na Vltavě nenachází. Podobný však najdeme na dnes nezvěstném obraze Osamělý jezdec, který byl v roce 1917 jako jediný Schikanederův obraz z té doby publikován.3 V obou případech jde o malířovu licenci, nicméně existuje jedna zajímavá souvislost, která by mohla osvětlit jejich přítomnost v Schikanederových obrazech. V posledních letech svého života malíř se svou paní navštívili ostrov Helgoland v Severním moři, jehož pobřeží je tvořeno podobně vysokými útesy a ty se pak objevily i na jeho plátnech. Je tedy možné, že se do jeho obrazů poprvé dostaly právě jako sen o budoucí cestě na Helgoland, na niž se už tehdy mohl připravovat studiem bedekrů.

1 HULÍKOVÁ, Veronika (ed.): Jakub Schikaneder (1855–1924). Praha 2012, s. 302, 303. Jde o následující katalogová čísla: 150. Šítkovské mlýny, soukromá sbírka; 151. Na nábřeží, NG Praha; 152. Průplav s lodí, NG Praha; 153. Podvečer u řeky, GASK Kutná Hora; 154. Údolí řeky, GAVU Cheb; 155. Řeka za úsvitu, soukromá sbírka.
2 Za informaci děkuji Nikolaji Savickému.
3 HULÍKOVÁ, Veronika (ed.), op. cit., s. 303, č. 156. Topičův sborník literární a umělecký V, 1917–1918, obr. s. 1, text s. 48.