Petr Veselý (nar. 1953) dospěl ke svému osobitému stylu postupným konsekventním vývojem, jehož počátky lze vysledovat už na Akademii výtvarných umění. Ostatně jeho malířský program je z těch, k nimž je třeba se pomalu propracovat a dozrát, možná však díky tomu si jeho tvorba zachovává živost a aktuálnost až do současnosti. Ústředním tématem jeho malby se stalo místo, kde se narodil a dodnes žije, bývalá kovárna v Brně-Jundrově, městské části, která si stále ještě podržela vesnický ráz. A také staré obyčejné věci denní potřeby, které se tu nacházejí podobně jako v celé řadě jiných venkovských domů, zde možná v trochu větší míře, neboť Petr Veselý je má rád a uchovává je i kvůli tomu, že mají svou paměť. Udržují v sobě stopy lidí, kteří je používali, malířových předků, kteří tu žili. Tuto do jisté míry metafyzickou zkušenost – sám svůj přístup před časem popsal jako úsilí o „nahlédnutí věčného v každodenním“1 – se pak snaží vyjádřit ve svých obrazech. Hmotný svět dřevěných trámů a dveří nebo plechových van a kýblů je v nich zobrazen sice v podstatě realisticky, ale v barevné i tvarové redukci na elementární siluety, takže často působí až abstraktně. Obraz Tři lana může v tomto smyslu představovat hranici, kam jeho minimalismus dospěl. I zde existuje zcela konkrétní motiv, opět velmi prostý a neokázalý: lana visící z ořešáků na dvoře při jejich seřezávání. Autor vytvořil dvě varianty tohoto tématu, druhá orientovaná na výšku má ještě o jedno lano navíc.
1 VESELÝ, Petr: Proces malování je cestou rozpoznávání. Prostor Zlín, 1/2019.
