Telefonní číslo na celebritu, nevím jakou

Obrazy Jana Šerýcha ze série Telefonní číslo na celebritu, nevím jakou mají stejnou strukturu jako Date Paintings japonského umělce Ona Kawary, dnes již klasické dílo konceptuálního umění.¹ V obou případech se obsah omezuje na zápis strohé datové informace, provedený v neutrálním fontu bílou barvou na tmavém podkladu a umístěný na střed standardního formátu obdélníkovitého tvaru. Jazyková konceptuální díla fungují jako podněty, spouštějící v divákově mysli určité myšlenkové pochody. Asi první, co zde každému přijde na mysl, je pokušení zavolat na uvedené číslo a zjistit, kdo je onou osobou. Vzápětí ho však asi napadnou i logické argumenty, které ho od tohoto kroku zdrží. Může alespoň přemýšlet, zda to autor myslel vážně, tedy zda šel do rizika, že bude mít problémy s danou celebritou a možná i se zákonem na ochranu osobnosti. Nebo o tom, kolik lidí už to opravdu udělalo a zda umělecké dílo může vyvolat natolik intenzivní stalking, aby neznámou oběť nakonec přimělo si své telefonní číslo změnit. Podobné případy zveřejněného čísla politika či mediální hvězdy se v posledních letech objevují stále častěji, ať už jako pomsta či zlomyslný žert. Nejzajímavějším na Šerýchově práci však zůstává to, jak zcela minimalistickými prostředky rozehrál určitou komplexní sociální situaci, spojenou s konkrétními reáliemi doby svého vzniku, ať už je to mobilní telefon a telefonní číslo ve specifickém formátu, stalking nebo svět bulváru a celebrit.

¹ Obsahem těchto obrazů, které vytvářel od roku 1966 až téměř do své smrti v roce 2014, je pouze aktuální datum jejich vzniku, napsané v jazyku země, kde autor právě pobýval. Většina je drobnějších formátů, vedle toho však vytvořil několik velkých pláten, které svými rozměry odpovídají Šerýchově malbě.