V roce 1900 založil Alois Kalvoda svou soukromou malířskou školu v Praze na Vinohradech, s níž vyjížděl na plenérové pobyty, mj. opakovaně i na Křivoklátsko. V Křivoklátě se seznámil se zdejším notářem Hypolitem Fastrem a navázal zde známost s jeho dcerou Annou, která se 3. června 1905 stala jeho ženou. Krátce po svatbě si zde koupili domek nedaleko kostela svatého Petra v části Amalín. Když se Kalvoda dozvěděl, že v tomto domě pobýval v 60. letech 19. století světoznámý houslový virtuos Ferdinand Laub (1832–1875), tehdy již úplně zapomenutý, jako vášnivý milovník hudby se rozhodl Laubovu památku oživit. Shromáždil řadu exponátů a v jedné místnosti vytvořil jeho malé muzeum. Před dům umístil pomník, s jehož realizací mu pomohl přítel Josef Drahoňovský, který úkol zadal svým žákům druhého a třetího ročníku Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Nakonec byl vybrán návrh Vojtěcha Sapíka, nadějného sochaře, který padl v prvních letech války.
Jak dokládá fotografie, pořízená v den otevření muzea 14. července 1912., v té době už v její těsné blízkosti stála roubenka nejspíš valašského původu. Kalvoda ji sem patrně nechal odněkud přenést, než aby tu postavil nějakou repliku. Podle jedné z hypotéz pochází z tzv. valašské vesnice na Národopisné výstavě 1895 v Praze.
Na sklonku roku 1925 svůj majetek na Křivoklátě prodal. Laubovna – dům s mimořádnou stavební historií – dnes již na svém místě nestojí. V roce 1996 ji vážně poškodil požár; provizorně opravená budova stála na svém místě až do roku 2005, kdy byla nahrazena novostavbou. Ale části, které přežily, byly v roce 2013 předány Muzeu lidových staveb v Kouřimi, kde má být nově vystavěna. Chaloupka tu dosud existuje, ovšem původní je jen přední část se štítem, který známe z vystavených obrazů, kdežto její zadní část už byla také modernizována.
1
1 Podrobně viz: Alois Kalvoda, Moje česká chaloupka na Křivoklátě, kol. 1912, katalog výstavy v rámci formátu Opus magnum, 6. října–31. prosince 2016, dostupné
online.
