V roce 1934 se František Foltýn po desetiletém pobytu v Paříži vrátil do Československa. Je proto pravděpodobné, že chebský obraz už vznikl v Brně, kde se usadil. Měl za sebou kariéru, jaká se v zahraničí podařila jen málokterému českému umělci. Jeho dříve stylizovaná figurální malba se v mezinárodním uměleckém centru, jímž Paříž tehdy byla, radikálně proměnila, a to v organickou abstrakci. Stal se členem významných abstrakcionistických skupin Cercle et Carré a Abstraction-Création, jejíž prestižní časopis reprodukoval jeho kompozice a v roce 1933 dokonce publikoval i dva krátké teoretické texty o barvách.
Platí-li, že „doma není nikdo prorokem“, pak o Foltýnovi dvojnásob. České prostředí nebylo na jeho výtvarné záměry připraveno a neumělo je, podobně jako u tvorby Františka Kupky, ocenit. Výjimkou byla malá, krátkodobě působící skupina abstrakcionistů Kvart a z ní především malíř Jiří Jelínek. Jelínek, ve dvacátých letech člen Devětsilu, se před rokem 1930 rovněž usadil v Paříži a v podstatě se stal Foltýnovým epigonem. Společně s ním a Vojtěchem Tittelbachem vystavil svou abstrakci na jaře 1935 v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
