Ježíš Antonína Střížka (nar. 1959) je vedle obrazu Stanislava Diviše druhým dílem ve sbírce GAVU Cheb, které vzniklo v roce 1994 v souvislosti s výtvarným sympoziem v Aši. Kurátor Marek Pokorný na něj pozval čtyři umělce z nejprogresivnější části tehdejší scény – vedle zmíněných dvou i Vladimíra Skrepla a Václava Stratila. Střížkův Ježíš však má dokonce k chebské galerii zajímavou přímou vazbu. Je totiž inspirován sochou Odpočívajícího Krista z Aše z druhého desetiletí 16. století, která tehdy v ašském muzeu Střížka zaujala svým nezvykle civilním pojetím. Patří do skupiny několika téměř totožných soch původem z chebské dílny, z níž hned tři jsou vystaveny ve stálé expozici gotiky ve druhém patře. Nějaký čas mezi nimi byla i tato socha, než se vrátila zpět do Aše.
Antonín Střížek si tehdy do Prahy odvezl muzejní prospekt s fotografií, podle které pak ve svém ateliéru namaloval dva obrazy, navzájem se lišící jen v drobnostech. Interpretace fotografií je ostatně standardní metodou jeho práce. Sedícího Krista zobrazil na jakémsi červeném skalisku (na skále sedí i jeho gotický předobraz) uprostřed silnice vedoucí mezi moderními několikapatrovými domy, které však pojal jako kvádry bez dveří a oken, takže připomínají kubizované pozadí gotických obrazů. Pro výklad obrazu je klíčové to, že ve své interpretaci předlohu posunul: už nejde o zobrazení sochy, nýbrž Ježíše v pozici inspirované sochou, řekněme o stejný ikonografický typ v jiném obrazovém médiu. Vytvořil tak zvláštní ztišenou, téměř existenciální scénu zasazenou do současnosti, v níž Syna Člověka (autor je věřícím evangelíkem) zobrazil s přivřenýma očima k smrti unaveného cestou na Golgotu. Městská scenerie je zcela vylidněná, jako by opravdu šlo o parafrázi schematického pozadí nějakého oltářního gotického obrazu soustředěného na hlavního protagonistu, nad jehož utrpením tu divák může rozjímat.1
1 Obě verze byly prezentovány na samostatné výstavě v rámci formátu opus magnum. Antonín Střížek, Ježíš, 1994, GAVU Cheb, 2. 1. - 16. 4. 2017, kurátoři Marcel Fišer, Michaela Ottová, katalog dostupný online.
