Vřes najdeme na řadě obrazů Antonína Hudečka (1872–1941) z různých období.1 Umožňoval mu do obrazu vnést fialové tóny, které si oblíbil už v 90. letech 19. století. Najdeme je na celé řadě jeho i Slavíčkových obrazů z té doby, jednak na motivu šeříku, ale zároveň se staly výrazným znakem jeho tehdejšího luminismu, kdy jimi zobrazoval barevné odrazy světla. Další nepřímé důkazy svědčící pro Vráž můžeme odvodit ze tří obrazů, které v posledních letech prošly aukčním trhem. Na studii právě s motivem vřesu je na zadní straně autorský název Paseka u Vráže.2 Dokladem, že Hudeček v roce 1933 ve Vráži maloval, je obraz Rybník u Vráže u Písku datovaný na obraze.3 Zobrazená situace s řekou a příkrou strání se velmi blíží obrazu prodávanému pod názvem Jarní nálada na Blanici, který však podle všeho není autorský.4 Na Blanici sice za pobytu na Písecku maloval, ale tato řeka protéká poněkud jinou krajinou.
1 Petr Kubík v oblibě tohoto motivu nachází určitou příbuznost s dílem Václava Radimského. „Hudeček s ním v mnohém souzní – důkazem toho jsou (…) odstíny barev, například oblíbená fialová, používaná pro vřesová pole.“ KUBÍK, Petr: Malby Antonína Hudečka kolem roku 1900. Diplomová práce. ÚDU FF UK v Praze, Praha 2017, s. 36–37.
2 Olej na plátně, 45 × 60 cm, značeno vzadu: Hudeček Paseka u Vráže, nabízeno v aukci Galerie Pictura 3. 10. 2012, č. 9.
3 Název je napsaný rukou autora na zadní straně. Rybník u Vráže u Písku, 1933, olej na plátně, 100,5 × 134,5 cm, Aukční síň Vltavín a aukční galerie Kodl, 2. 12. 2012, č. 28.
4 Na reprodukované zadní straně zde totiž není žádný přípis. Jarní nálada na Blanici, olej na kartonu, 50 × 66 cm. Nabízeno v aukční síni Galerie Národní 25. Dostupné online, vyhledáno 31. 1. 2019
