V roce 1914 se Otakar Nejedlý (1883–1957) dotkl kubismu, pak se však jeho malířský styl usadil v osobní verzi realismu, oproti předchozím výbojům mnohem konzervativnější povahy, v němž je namalován i obraz
Dub v Lánech. Na něm je však zajímavý především jeho motiv. Nejedlý zde totiž zachytil tzv. Dohodový dub, který se spolu s dalšími, zvolna se rozpadajícími staletými duby nachází v zámecké oboře v Lánech na místě zvaném Kouglova louka. Svůj název získal díky tomu, že v roce 1925 při jednání představitelů Malé dohody, mezinárodního paktu Československa, Jugoslávie a Rumunska, pod ním prezident Masaryk a ministři příslušných zemí podepsali závěrečné dokumenty. Existuje také fotografie Masaryka s tzv. pátečníky, skupinou kulturních a politických osobností první republiky kolem Karla Čapka, před tímto stromem. Na konci 60. let se pak jako posvátný dub objevuje ve slavném filmu Františka Vláčila
Marketa Lazarová v milostné scéně Alexandry a Kristiána. „Pátečníci“ s prezidentem Masarykem v Lánech u Dohodového dubu, který je zde zachycen ze stejného úhlu jako na obraze Dnes z něj zbylo pouze duté torzo kmene, stále je však živý a obrostlý výhonky. Obraz je součástí skupiny Nejedlého prací z lánské obory z roku 1921. Existovalo jich nejméně pět, dvě však dnes známe pouze z dobových fotografií uložených v archivu Národní galerie. Vznik celé skupiny lze situovat do podzimu 1921, tedy jen několik měsíců poté, co zámek získal československý stát pro letní sídlo prezidenta.
1
1 Celou skupinu, která dosud stála stranou pozornosti, připomněla až drobná výstava v GAVU Cheb.
Otakar Nejedlý, Dub v Lánech, 1921, kat. výstavy, text Marcel Fišer, 4. října – 30. prosince 2018. Dostupné
online.
