Podzim roku 1911 byl pro tvorbu Emila Filly (1882–1953) zásadní. Právě tehdy se poprvé setkal s kubismem Pabla Picassa a Georgese Braqua, který se už natrvalo stal součástí jeho uměleckého názoru. Kubismus ztělesňoval hodnoty, jež celý život vyznával: na jedné straně to byl vztah ke skutečnosti (své dílo vnímal jako pokračování realistické tradice, kterou pro něj reprezentovali zejména Caravaggio, holandské zátiší, Cézanne a právě Picasso), na straně druhé maximální svoboda její tvůrčí interpretace.
K prvním obrazům, v nichž nový jazyk uplatnil, patří Česání ovoce.1 Vystavil ho na prvním vystoupení kubistické Skupiny výtvarných umělců na začátku roku 1912 v Obecním domě, které vzbudilo mimořádný rozruch a dočkalo se mnoha uštěpačných reakcí ze strany publika i kritiky. Dokonce byl karikován slovem i kresbou v Humoristických listech: „Jakýsi občan, nalézající se v mylné domněnce, že obraz představuje snímání z kříže, chtěl jej zakoupiti své nábožné manželce, ale když mu bylo vysvětleno, že je to česání ovoce, upustil od svého záměru.“2 Autor anekdoty se tu však bezděčně dotkl hlubších zdrojů Fillova umění, zejména jeho intenzivního zájmu o staré umění, který se projevoval v kompozičních schématech jeho obrazů.3 Kompozici přikládal v té době mimořádný význam a za pomoci pravítka a kružítka si do fotografií obrazů starých mistrů, například Tintoretta, Rembrandta nebo El Greca, zakresloval jejich kompoziční principy. Promyšlenou výstavbu má i tento obraz, hvězdicovitě rozvržený kolem jablka, nacházejícího se v jeho přesném geometrickém středu.
1 Pod tímto názvem byl vystaven na první výstavě Skupiny výtvarných umělců, stejně jako na velké autorově retrospektivě v roce 1932 v Mánesu. Do sbírek chebské galerie byl však zařazen jako Česáči ovoce, což se pak vyskytuje v některé literatuře.
2 Venouš Dolejš (vlastním jménem Josef Skružný), Humoristické listy, 19. 1. 1912.
3 LAHODA, Vojtěch: Emil Filla. Praha 2007, s. 104.
