Miloslav Holý (1897–1974) maloval na počátku 20. let především náměty ze života prostých lidí. Silně ho tehdy ovlivnilo dílo Edvarda Muncha, které měl v roce 1921 možnost osobně spatřit během zájezdu pražské Akademie výtvarných umění do Berlína. „S Holanem a Janem Slavíčkem jsme se v Berlíně odpoutali od naší výpravy a vyhledali spolu Kurta Glasera, který právě vydal monografii o Edvardu Munchovi a sám vlastnil sbírku jeho děl. Sytá barevnost, kterou jsme si vůbec z reprodukcí nepředstavovali, šíře udělání a pevnost formy nás ohromily.“1 Munchovské prvky lze identifikovat hned na několika jeho zachovaných obrazech, další později zničil.2 Dagmar Mazancová je nachází především v obrazech U Vltavy v Karlíně (1922) s ubíhající perspektivou připomínající kompozici slavného Výkřiku a ve dvou krajinách z roku 1921 Vyšehrad od Podolí a Cementárna v Podole, kde se projevuje „… v zaoblených konturách figur a objektů a ve způsobu barevné traktace země“.3 Posledně jmenované plátno v majetku GAVU Cheb zobrazuje zaniklou cementárnu, na jejímž místě dnes stojí známý plavecký stadion. Najdeme ji i na obrazech dalších malířů, včetně těch nejvýznamnějších, jako byli Bohumil Kubišta nebo Otakar Marvánek, většinou ovšem z nadhledu z kopce nad ní, odkud se bohatě členěný industriální areál uplatňoval na pozadí malebného panoramatu s Vltavou, Vyšehradem a Pražským hradem.4
1 HOLÝ, Miloslav: Kus společné cesty. K uměleckým začátkům Karla Holana. Výtvarné umění IV, č. 1, 1954, s. 12–17.
2 „Mnohé z těch svých pošetilostí rozcitlivělého mladého člověka, v nichž jsem chtěl já, nedramatický člověk, napodobit tohoto ,násilníka snu‘, jsem později zničil.“ HOLÝ, Miloslav: Podzimní vzpomínání. Výtvarné umění XIX, č. 7, 1969, s. 361.
3 MAZANCOVÁ, Dagmar: Miloslav Holý (1897–1974). Praha 2011, s. 14.
4 Bohumil Kubišta, Cementárna v Braníku, 1911, Židovské muzeum v Praze; Otakar Marvánek, Podolská cementárna, 1920, GHMP.
