V minulém roce jsme v rámci projektu digitalizace sbírek za finanční spoluúčasti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury zakoupili velkoformátový skener, který nám umožňuje pořizovat vysoce kvalitní snímky. První na řadu přišla sbírka grafiky a kresby, kterou postupně digitalizujeme a revidujeme její aktuální stav. Všechny doposud digitalizované grafiky a kresby si můžete prohlédnout v naší online databázi, další práce včetně obrazů či soch budou následovat.
GAVU Cheb disponuje třemi vyhraněnými kolekcemi. Od svého vzniku spravuje soubor starého umění (gotické sochařství, chebské intarzie, barokní malířství), který však byl v průběhu dalších let rozšiřován jen sporadicky, obsahující několik děl patřících ke kánonu gotického umění na našem území. Nejrozsáhlejším souborem je sbírka moderního a současného umění. Tyto dvě části by měly být postupně prezentovány v této online databázi. Se vznikem Retromusea roce 2016 začala galerie budovat i sbírku užitého umění a designu, která na své zpracování ještě čeká.
První díla – zejména umění staré – získala galerie při svém vzniku v roce 1962 převodem z Muzea Cheb, NG Praha a Ministerstva kultury. V prvních letech nakupovala zejména konzervativnější polohy moderny. Základní strategií se v 60. letech staly nákupy z pozůstalostí a takto získané kolekce Václava Rabase a především Emila Filly a Václava Špály dnes tvoří tři nejvýznamnější osobní soubory. Mezi ústřední díla se zařadil Špálův olej Na řece Otavě, zřejmě nejpůsobivější obraz této slavné série, nebo dvě raně kubistická plátna Emila Filly, z nichž Diváci se nadlouho staly absolutním vrcholem sbírky. Vedle toho se tehdy podařilo získat mimořádné práce dalších klasiků moderního umění (Antonín Hudeček, Miloš Jiránek, Josef Čapek, Jan Zrzavý, Kamil Lhoták, Karel Černý, František Tichý, Jindřich Štyrský, Alois Wachsman, Václav Tikal) a dokonce i aktuální umění 60. let (Jan Kotík, Zbyněk Sekal, Jan Koblasa, Otakar Slavík).
V 70. a 80. let sice kvalita nákupů celkově poklesla, i v tomto období však existují výjimky (Schikanederovo Údolí řeky, Šímova Kurva z Barcelony, kolekce prací Vlasty Vostřebalové Fischerové). V 70. letech byly také významně rozšířeny soubory Antonína Pelce, Miloslava Holého a Jana Smetany a tito autiři se svým zastoupením řadí hned za zmíněnou trojici Filla, Špála, Rabas. Kupodivu se podařilo získat i vynikající díla autorů, kteří po roce 1968 patřili k neoficiální scéně (Adriena Šimotová, Václav Boštík, Jitka a Květa Válovy, Karel Malich, Petr Pavlík).
Husarský kousek se galerii podařil v 90. letech, kdy zakoupila dvě klíčové práce českého surrealismu ze slavné sbírky Františka Čeřovského restituované z NG Praha – sochu Vincence Makovského a zejména obraz Toyen Opuštěné doupě, od té doby nejvýznamnější dílo celé sbírky. Následujících dvacet let se akvizice soustředily převážně na období 60. let, zejména na český informel (Mikuláš Medek, Josef Istler, Robert Piesen). Do sbírky gotického sochařství se podařilo zakoupit Chebskou pietu, předtím trvale zapůjčenou, a významně rozšířena byla kolekce barokní malby se záměrem její prezentace v kostele sv. Kláry, jež však byla v roce 2012 ukončena.
Po několikaletém přerušení akviziční aktivity kolem roku 2010, způsobeném finanční krizí, začala galerie především zaplňovat rozšiřující se mezeru v nákupech od 80. let dále. Od umělců starších generací galerie získala reprezentativní práce Věry Novákové, Pavla Brázdy, Ivana Sobotky, Jiřího Načeradského, Stanislava Kolíbala, Dalibora Chatrného nebo Františka Hodonského.
Své sbírky galerie prezentuje ve čtyřech stálých expozicích (Gotika, Moderní umění, Současné umění, Retromuseum), knižně je publikovala ve vědeckých katalozích Umění gotiky na Chebsku (2009) a Sbírka GAVU Cheb (2021). Tato databáze tak může sloužit i jako průvodce po těchto expozicích, neboť nejvýznamnější práce lze jsou zde doplněny stručným výkladem a lze je jednoduše vyhledat pomocí filtru „vystavená díla“.